Luton
Město bylo vyhlášeno výrobou klobouků, podle čehož se přezdívá místnímu fotbalovému klubu Luton Town FC „The Hatters“ a nacházely se zde továrna na osobní automobily (1905–2002) a sídlo automobilky Vauxhall Motors, které se v roce 2019 přesunulo do vesnice Chalton za hranice města. V roce 1938 zde bylo otevřeno letiště London Luton, které je ve 21. století pátým nejrušnějším letištěm v zemi. Kromě toho jsou zde také tři železniční stanice na dráze Midland Main Line spojující Londýn s Nottinghamem a Sheffieldem.
V Lutonu je jeden z kampusů University of Bedfordshire, která vznikla spojením University of Luton a kampusu De Montfortovy univerzity v Bedfordu. Ve městě se od roku 1976 pravidelně koná největší jednodenní karneval ve Spojeném království. a o víkendu nejblíže dni svatého Patrika probíhá festival pro místní početnou irskou komunitu. Další významnou komunitou Lutonu jsou Pákistánci, obě tyto skupiny se přistěhovaly kvůli zaměstnání ve Vauxhall Motors. V roce 2022 byl Luton třetí na seznamu „nejhorších měst ve Spojeném království“ podle uživatelů serveru iLiveHere.
Etnický původ (sčítání v roce 2011):
* 54,6% – běloši (44,6% bílí Britové)
* 30,0% – Asiaté
* 9,8% – černoši
* 4,1% – míšenci
* 0,8% – Arabové
* 0,7% – ostatní
Mapa - Luton
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |